pondělí 15. července 2013

iZprávy.com

iZprávy.com Základní informace o Číně

Čína: Poloha, rozloha Číny


Oficiálním názvem Číny je Čínská lidová republika (ČLR). Nachází ve východní Asii a sousedí se 14 státy. Je to Indie, Pákistán, Afghánistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Mongolsko (s ním má nejdelší hranice), Rusko, Severní Korea, Vietnam, Laos, Myanmar, Bhútán a Nepál. Žluté moře Čínu odděluje od Japonska, směrem k jihu pak pobřeží omývají vody Východočínského a Jihočínského moře. Rozloha Číny je 9 596 960 km2.



Tiskové Zprávy Čínské Obyvatelstvo 


Čína je vůbec nejlidnatější stát světa, má 1, 338 miliardy obyvatel. Necelých dvacet procent z nich je mladších 14 let, 72,1% je ve věku 15-64 let, zbytek připadá na osoby starší 65 let. Ekonomicky činných bylo ke konci roku 2008 celkem 774,8 milionu obyvatel. Čistý roční přírůstek obyvatelstva by měl podle odhadů být v roce 2009 0,655 %, což je asi 0,1% nárůst oproti předchozímu roku. Podle sčítání z roku 2000 je v největší zemi světa gramotných 90,9% populace, 95,1% mužů a 86,5 % žen. Ve městech žije v Číně asi 43% obyvatel. Co se týče národností, tak v Číně jsou nejpočetnější Chanové, kterých je 91,%. Kromě nich žije v Číně dalších 55 menšin, z nichž nejvýznamnější jsou Mandžuové, Mongolové, Hui, Tibeťané, Ujgurové, Miao, Yi, Zhuang, Buyi a Korejci. Číňané se nejvíce hlásí z taoismu, buddhismu, křesťanství (3-4%) a islámu (1-2%). Úředním jazykem je čínština.

Čína a její Administrativní členění

Oficiálně udávaný počet čínských provincií (autonomních oblastí) je 23. Čína do nich zařazuje i Tchaj-wan, který formálně považuje za jednu z nich. Zbylé provincie jsou Anhui, Furan, Gansu, Guangdong, Guizhou, Hainan, Hebei, Heilongjiang, Henan, Hubei, Hunan, Jiangsu, Jiangxi, Jilin, Liaoning, Shaanxi, Shandong, Shanxi, Sichuan, Qinghai, Yunnan a Zhejiang. Ty se ještě dále dělí na prefektury a okresy, které jsou pak členěny na městské oblasti a města. ČLR má také pět autonomních oblastí – Guangxi, Ningxia, Xinjiang, Tibet a Vnitřní Mongolsko a čtyři municipality, což jsou města Beijing, Chongqing, Shanghai a Tianjin. Kromě toho mají zvláštní status dvě oblasti s vlastními vládami a právními systémy, které ale v oblastech obrany a zahraniční politiky podléhají čínské vládě (Hongkong, Macao).

Čínský Politický systém

Státní zřízení a orgány státní moci byly v začátcích existence ČLR definované ve Společném programu Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS), přijatém na svém prvním zasedání v září 1949, na němž bylo rozhodnuto o vyhlášení Čínské lidové republiky. Tento dokument plnil funkci ústavy až do roku 1954, kdy se po volbách sešlo první Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ) a spolu s dalšími zákonodárnými akty schválilo také první ústavu ČLR. Nová znění ústavy byla následně tímto orgánem přijata v roce 1975 a 1978 a do současnosti platná ústava v roce 1982. Současná ústava má 138 článků. Po preambuli následují čtyři hlavní oddíly ústavy: obecné principy, základní práva a povinnosti občanů, orgány státní moci a státní vlajka, znak, hymna a hlavní město ČLR. Ústava obsahuje ustanovení o rovnosti občanů před zákonem a zaručuje základní práva občanů, jimiž jsou právo volit a být volen, právo svobody názorů a projevu včetně svobody náboženského vyznání, právo shromažďování, právo na osobní nedotknutelnost a nedotknutelnost obydlí, právo na listovní tajemství, právo podávat návrhy, připomínky a stížnosti k činnosti jakéhokoli státní orgánu nebo státního činitele, právo na práci, odpočinek a podporu státu a veřejnosti ve stáří, nemoci nebo invaliditě, právo na vzdělání a právo zabývat se tvůrčí vědeckou, literární a uměleckou činností. Ústava zaručuje ženám stejná práva a možnost i společenského uplatnění.

Ústava vyhlašuje, že všechna moc patří lidu. Orgánem, jehož prostřednictvím se tato moc uplatňuje, je Všečínské shromáždění lidových zástupců a shromáždění lidových zástupců příslušných stupňů. Systém lidových shromáždění je tak základem čínského politického systému. Poslanci lidových shromáždění na příslušných úrovních jsou voleni a za svou činnost nesou zodpovědnost voličům, kteří vůči nim mají právo kontroly. Reprezentují příslušně široké spektrum voličského okruhu, takže jsou mezi nimi zástupci všech národností, profesí, regionů, společenských tříd a vrstev. Protože pocházejí z lidu, udržují úzké vztahy se svým voličským zázemím a přihlížejí k názorům a požadavkům lidí. Při zasedáních lidových shromáždění a rozhodování o závažných záležitostech mohou tak tlumočit jejich stanoviska a přijaté závěry pak realizovat. Tímto způsobem je zajištěno prezentování veřejného mínění a podnětů obyvatel, kteří tak zároveň prostřednictvím lidových shromáždění realizují právo ovlivňovat politické, ekonomické a sociální záležitosti.

Podle Ústavy je Čína „socialistický stát demokratické diktatury lidu vedeného dělnickou třídou, založený na svazku dělníků a rolníků“. Vedoucí úlohu má Komunistická strana Systém spolupráce mnoha politických stran a politických konzultací je podle čínské ambasády v Praze další z pilířů politického systému. Než dojde k přijetí důležitých opatření nebo rozhodnutí o důležitých otázkách, které mají zásadní význam pro ekonomiku a život obyvatel země, Komunistická strana Číny jako vedoucí politická síla je konzultuje se všemi etnickými skupinami, se všemi politickými stranami, všemi společenskými kruhy a bezpartijními demokraty v zájmu dosažení společného porozumění realizuje se dvěma způsoby:

• Čínské lidové politické poradní shromáždění (ČLPPS)

• konzultativní setkání a fóra demokratických stran a bezpartijních osobností, svolávaná ústředním výborem KS Číny nebo lokálními stranickými výbory na příslušných úrovních

Čínská Struktura státních orgánů


- orgány státní moci, kam patří Všečínské shromáždění lidových zástupců a příslušná lokální shromáždění
- prezident republiky
- státní správní orgány, kam patří Státní rada ČLR a místní vlády
- státní vedoucí vojenský orgán - Ústřední vojenská komise
- státní soudní orgány - Nejvyšší lidový soud a příslušné místní a zvláštní lidové soudy
- státní orgány prokuratury - Nejvyšší lidová prokuratura a místní lidové prokuratury různých úrovní a zvláštní lidové prokuratury

Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ)

Jedná se o nejvyšší orgán státní moci, který má 2979 členů. Zastupuje zákonodárnou moc. Je voleno na pět let. Zasedá jednou v roce. Mezi zasedáními vykonává jeho funkce Stálý výbor VSLZ, který má 133 členů v čele s předsedou, místopředsedy a generálním tajemníkem. Vybírá a volí členy: Stálého výboru VSLZ,
prezidenta a viceprezidenta republiky, předsedu a členy Státní rady, předsedu Ústřední vojenské komise a rozhoduje o výběru ostatních členů komise, prezidenta nejvyššího lidového soudu, generálního prokurátora Nejvyšší lidové prokuratury.

Noviny Čínský Prezident


Je nejvyšší představitel státu. Vyhlašuje zákony zákonné předpisy, zveřejňuje nařízení, ustanovuje do funkcí a odvolává členy Státní rady, přijímá diplomatické zástupce cizích států, jmenuje a odvolává zplnomocněné představitele ČLR v zahraničí, ratifikuje mezinárodní smlouvy a důležité mezinárodní dohody, případně ruší účast Číny v nich. V současnosti je prezidentem ČLR Hu Jintao. Státní rada (Ústřední lidová vláda) Jedná se o nejvyšší orgán výkonné moci, vrcholným státním správním orgánem. Vydává příslušná zákonná ustanovení, rozhodnutí a nařízení. Je složena z předsedy, náměstků předsedy, státních poradců, ministrů zodpovědných za jednotlivá ministerstva nebo komise, generálního sekretáře a vedoucího sekretariátu. Premiérem je Wen Jiabao. 

Čínská Ústřední vojenská komise

Je vrcholným státním orgánem pro řízení čínských vojenských sil. Vojenské síly se skládají z: 
- Čínská osvobozenecká armáda 
- Čínská ozbrojená policie a milice

Jejímu předsedovi jsou oficiálně přímo podřízeny veškeré ozbrojené síly v zemi. Na Ústřední vojenskou komisi dohlíží Stálý výbor VSLZ. Ve skutečnosti je však vedení a kontrola nad ozbrojenými silami v rukou Ústřední vojenské komise Ústředního výboru KS Číny. Obě komise jsou de facto identické, co se týče členů, takže jde vlastně o jednu identickou instituci pod dvěma názvy. Oběma předsedá současný prezident

ČLR Chu Ťin-tchao.

Sjezd KS Číny

Důležitým sjezdem KS pro budoucnost Číny byl ten, který se konal v říjnu 1992. Na tomto zasedání sjezd vyzval k budování systému socialistické tržní ekonomiky, urychlení reforem a otevírání se světu, soustředění úsilí k podpoře ekonomické výstavby, k důraznému boji za relativně rychlý rozvoj čínské ekonomiky při patřičném sledování hospodárnosti.

Čínské Politické strany

Jak uvádí Čínské velvyslanectví v Praze, tak „Komunistická strana Číny byla založena v červenci 1921. V dnešní době má přes 70,8 milionů členů. KS Číny v letech 1921 až 1949 vedla čínský lid v obtížném boji, který vyvrcholil svržením nadvlády imperialismu, feudalismu a byrokratického kapitalismu a založením Čínské lidové republiky. Po vzniku Nové Číny jako vládnoucí strana vedla čínský lid všech národností při obraně nezávislosti a bezpečnosti země. Podařilo se jí úspěšně realizovat přechod od nové demokracie k socialismu, přičemž došlo k socialistické výstavbě v širokém měřítku. Tím bylo dosaženo ekonomického a kulturního vzestupu, který nemá srovnání v čínských dějinách.“

V Čínské lidové republice existuje i Demokratická opozice, která se skládá z 8 stran. Jedná se o tyto strany:
Revoluční výbor Kuomintangu (založen v roce1948)
Čínská demokratická liga (založena v roce1941)
Čínské sdružení pro demokratickou národní výstavbu (založeno v roce 1945)
Čínské sdružení pro rozvoj demokracie (založena v roce1945)
Demokratická strana čínských rolníků a dělníků (založena v roce 1930)
Čínská strana snahy o spravedlnost (založena v roce 1925)
Společnost 3.září (založena v roce 1944)
Liga pro demokratickou samosprávu Tchaj-wanu (založena v roce1947 na Tchaj-wanu)

alibaba

StyleMAG

Praha


6 komentářů:

  1. http://svet-zeny.cz/zbozi-z-ciny-dovoz-z-ciny-prodej-zbozi-z-ciny-dovoz-cina-nakup-v-cine-import-z-ciny/

    OdpovědětVymazat
  2. http://www.pr-clanky.mzf.cz/vyroba-obchod-zbozi-v-cine-dovoz-z-ciny-zbozi-z-ciny/

    OdpovědětVymazat